Tromsø. Většina lidí sem přijede s představou, že si večer stoupne před hotel, podívá se nahoru a polární záře tam prostě bude. Pak tu stráví pět nocí, celou dobu je zataženo, a odjíždí s tím, že měli smůlu.
Jenže smůla v tom většinou není.
Strávil jsem tam dvě sezóny jako fotograf a průvodce a vozil lidi za polární září prakticky každou noc, kdy se dalo vyjet. Za tu dobu jsem si potvrdil jednu věc. Kdo ví, kdy přijet a co sledovat, ten má šanci mnohonásobně vyšší, i když jistotu ti nedá nikdo. Kdo spoléhá jen na štěstí, tomu často zůstanou jen fotky mraků.
Projdeme si, kdy má smysl do Tromsø vyrazit a kterému období se raději vyhnout, jak si auroru předpovědět bez cizí pomoci, kam v okolí vyrazit, co si vzít na sebe, abys to vůbec zvládnul, a jak k focení přistoupit technicky.
Sezóna trvá od začátku září do začátku dubna. Nejlepší poměr mezi tmou, počasím a klidem najdeš ve druhé polovině září a na začátku října, nebo na přelomu února a března. Vánoce a Nový rok se vyplatí vynechat, protože je tu tou dobou nejdráž a nejvíc lidí. Klíč k úspěchu není silná aurora, ale jasná obloha, takže sleduj hlavně předpověď oblačnosti a počítej alespoň se třemi výpravami.

Kdy do Tromsø vyrazit
Sezóna polárních září tady trvá zhruba od začátku září do začátku dubna. Uvnitř toho období jsou ale rozdíly, které ti dokážou pořádně ovlivnit celou cestu, a to jak v ceně, tak v tom, s kolika dalšími lidmi budeš stát na stejném místě.
Druhá polovina září a začátek října je nejpřívětivější vstup do sezóny. Noci jsou už dost dlouhé a tmavé na to, abys auroru v klidu ulovil, ale zima zatím nedorazila naplno. Čekání venku je snesitelnější, silnice se dají projet bez větších obav a míst, kde se dá zastavit a v klidu rozložit stativ, je pořád dost. Navíc bývají fjordy nezamrzlé, takže se ti do vody krásně zrcadlí, protože hladina bez ledu funguje jako zrcadlo.
Konec února a začátek března vypadá úplně jinak. Zima je v tu dobu v plné síle a je potřeba s tím počítat, protože parkovacích míst, která nejsou pod sněhem, je v regionu výrazně méně a silnice bývají zrádné. Na oplátku máš pořád silnou auroru a k tomu už znatelně delší dny, než v prosinci a v lednu, takže ti zbude čas i na focení krajiny, ne jenom noční oblohy.
Období, které bych nedoporučoval, je okolo Vánoc a Nového roku. Tromsø je tou dobou plné, ubytování i organizované výpravy výrazně zdražují a na dobrých místech se sejde tolik aut, že to přestává být ono. Místo lovu aurory pak spíš řešíš, kam utéct, abys neměl v záběru dalších třicet lidí. Na dobrých místech je v tu dobu plno už od pozdního odpoledne.
| Období | Proč jet | Háček |
|---|---|---|
| Druhá polovina září a začátek října | Tmavé noci, mírnější počasí, dost sjízdných cest a nezamrzlé fjordy | Zimní kulisa ještě chybí, sněhu je málo |
| Prosinec a přelom roku | Předvánoční atmosféra ve městě | Nejvyšší ceny a nejvíc lidí v celé sezóně |
| Leden | Polární noc v plné síle, po svátcích výrazný klid | Nejtvrdší část zimy |
| Konec února a začátek března | Silná aurora a k tomu delší dny na focení krajiny | Zrádné silnice, málo odklizených parkovišť |
Jestli chceš zažít pravou polární noc, nejlíp uděláš když přijedeš v lednu. Slunce nevyjde vůbec, celý den se drží modrošedé šero a je to atmosféra, kterou na moc dalších místech nezažiješ. Po Novém roce navíc z Tromsø zmizí většina svátečních turistů, takže dostaneš polární noc v plné síle a k tomu podstatně větší klid.

Jak si auroru předpovědět sám
Tady se rozhoduje, jestli auroru uvidíš, nebo ne. Nejde o štěstí, jde o tři věci, které si dokážeš pohlídat úplně sám.
Nejdřív mraky, teprve potom aurora
Většina lidí to dělá obráceně. Otevřou aplikaci s předpovědí aurory, uvidí vysoké číslo, natěší se a vyrazí. Jenže aurora může tančit přímo nad tvojí hlavou a když je mezi vámi mrak, neuvidíš vůbec nic.
Proto začínám vždycky u předpovědi oblačnosti a teprve pak řeším solární data. Nejspolehlivěji tady funguje yr.no, tedy web a aplikace norské meteorologické služby, protože počítá s místním terénem. A ten terén je zásadní, protože počasí se v okolí Tromsø mění po údolích. Když je nad městem zataženo, kousek za fjordem může být úplně čisto.
Z toho plyne asi nejdůležitější věta celého článku. Připrav se na to, že za jasnou oblohou budeš muset odjet, klidně i hodinu autem. Kdo zůstane stát na jednom místě, je odkázaný jen na tu konkrétní lokalitu a mikroklima tam hraje obrovskou roli.
Kousek za městem je jiná obloha
Tromsø je město a města svítí. Světelné znečištění ti sebere hlavně ty slabší aurory, které jsou na obloze mnohem častěji než ty divoké exploze, co znáš ze sociálních sítí.
Stačí se dostat kousek za osvětlené oblasti a rozdíl uvidíš okamžitě. Slabá aurora, která je ve městě sotva znát, vypadá o 20 minut jízdy dál úplně jinak.
Proč tě KP index v Tromsø spíš zmate
Skoro každý návod ti řekne, ať sleduješ KP index a čekáš na vysoké číslo. V Tromsø je to ale rada, která tě spíš zmate.
Tromsø leží přímo pod aurorálním oválem, tedy pod prstencem, ve kterém aurora vzniká. Nepotřebuješ tady, aby se ovál roztáhl na jih, protože ho máš rovnou nad hlavou. Parádní show tady můžeš zažít i při KP 1 nebo 2.
Vysoké KP potřebuješ, když lovíš auroru v jižnějších zeměpisných šířkách, třeba v jižním Norsku, ve Skotsku nebo u nás. Tam je nutné, aby se prstenec rozšířil až k tobě. V Tromsø tenhle problém prostě nemáš.
Navíc je KP tříhodinový planetární průměr, takže přichází se zpožděním a dokáže úplně minout krátké intenzivní výbuchy, kterým se říká substorm, tedy dílčí magnetická bouře. Než se číslo v aplikaci přepíše, může být po všem.
Mnohem víc ti řeknou dvě jiná čísla. Bz je orientace magnetického pole solárního větru, a když je záporné, pole se propojí se zemským magnetickým polem a energie se dostane dovnitř. Za polárním kruhem ti bohatě stačí −3 a níž, na dramatické hodnoty tady čekat nemusíš. Rychlost solárního větru pak říká, kolik té energie vlastně dorazí. Kolem 400 kilometrů za sekundu je běžný stav, nad 500 to začíná být zajímavé a nad 600 už můžeš čekat pořádnou podívanou. Obě čísla najdeš zdarma na stránkách NOAA, tedy americké agentury pro sledování vesmírného počasí nebo v aplikacích jako SpaceWeather Live nebo Aurora.
Když se sejde záporné Bz s alespoň průměrnou rychlostí solárního větru a k tomu máš nad hlavou jasno, má smysl vyrazit ven.

Kam v okolí Tromsø vyrazit na lov
Tohle je ta část, kterou většina průvodců odbyde větou, ať vyjedeš z města. Konkrétní směry přitom fungují dost odlišně a vyplatí se vědět, co od kterého čekat.
Na západ přes ostrov Kvaløya k ostrůvku Sommarøy je asi nejvděčnější směr. Je to zároveň nejznámější trasa v okolí, takže na těch nejlepších odpočívadlech skoro vždycky někdo stojí a v hlavní sezóně se tam sjede i deset aut a pár autobusů. Zabere ti to zhruba hodinu po silnici Fv862, po cestě míjíš několik odpočívadel u jezera Kattfjordvatnet a končíš na ostrůvku Sommarøy, kde jsou krásné písčité pláže, a když je klidná hladina, tak se v ní aurora nádherně zrcadlí. Světelné znečištění je tady minimální. Mezi Kattfjordvatnet a Sommarøy je poměrně dost míst, kde se dá zastavit, ale jejich dostupnost se odvíjí od aktuálních sněhových podmínek.
Na východ k pohoří Lyngenské Alpy je to půl hodiny a více, podle toho, jak daleko chceš zajet. Odměnou jsou ostré horské siluety, které dávají fotkám úplně jiný rozměr než holý horizont. Dá se zastavit u Ramfjordu nebo pokračovat po silnici E6 směrem na Skibotn, po cestě je opět několik odboček, kam se dá zajet a najít vhodný spot.
Na jih po silnici E8 k finské hranici je to nejdál, k finské vesnici Kilpisjärvi počítej s 2,5 hodinami. Má to ale jednu obrovskou výhodu, vnitrozemí je výrazně sušší než pobřeží, takže když je nad Tromsø zataženo, tady bývá často čisto. Tohle je záchranná varianta pro noci, kdy to u moře nevyjde.
Zastavovat se dá jen na odpočívadlech a v odstavných pruzích. Místa označená písmenem M, tedy norsky „møteplass“, jsou vyhýbací a parkovat se v nich nesmí, protože jsou tam kvůli protijedoucím náklaďákům. Pokud stojíš někde, kde tě není z dálky vidět, vyplatí se rozsvítit výstražná světla.

Vyrazit autem, nebo s průvodcem?
Obojí dává smysl, jen každá varianta někomu jinému.
Na vlastní pěst to zvládneš, když máš auto, nevadí ti zimní řízení ve tmě a občas v šílených podmínkách, chceš mít volnost zůstat, jak dlouho potřebuješ. Počítej ale s tím, že veškeré rozhodování i sledování předpovědí leží na tobě. Je to jednoznačně levnější a máš plnou kontrolu nad tím, kam pojedeš. Cenou za to je, že si všechno musíš odsledovat a odjezdit sám, včetně rozhodnutí, jestli se dnes vůbec vyplatí vyjíždět.
S průvodcem to má smysl, když nemáš auto, jedeš na kratší dobu a chceš zvýšit šance, nebo si prostě netroufáš na norské zimní silnice. Dobrý průvodce čte místní předpověď každý den, ví, kam se přesunout, když se počasí otočí, a zná místa, na která bys sám nepřišel. Počítej s cenou od 1 300 NOK do 2 500 NOK za osobu za jednu noc, přičemž v ceně bývá termo oblek, malé občerstvení a fotky z večera, některé společnosti je poskytují zdarma, ale většina si účtuje poplatek okolo 150 NOK za fotku. Skupiny mívají od 8 do 50 lidí a výjezd trvá 4 až 10 hodin podle počasí a podle typu tour.
Kdybych to měl shrnout, na první návštěvu, kdy chceš mít jistotu, dává průvodce smysl. Na druhou, kdy už tušíš, jak to chodí, si užiješ víc svobodu vlastního auta.
Pokud se rozhodneš jet na vlastní pěst, tak můžeš využít mou vlastní mapu vhodných míst pro pozorování polární záře, kterou jsem si postavil a sám jsem ji jako profesionální průvodce denně využíval. Obsahuje více než 50 spotů v okolí Tromsø, ve všech možných směrech. Popisky u jednotlivých lokalit neuvádím, všechno to jsou ale místa, kde se dá s osobním autem spolehlivě dojet a zaparkovat. Myslím, že je to skvělý nástroj, jak si poradit sám a ušetřit spoustu peněz za organizovanou tour. Za dostupnost všech míst se nemůžu zaručit na 100 %, vše se odvíjí od aktuálních sněhových podmínek, ale většina míst by měla fungovat i v období, kdy je všude hodně sněhu. Tahle mapa ti dává do rukou opravdu mocný nástroj, o kterém se naprosté většině turistů může jenom zdát.
⬜ Sem patří odkaz na mapu parkovacích míst v okolí Tromsø, až bude zveřejněná, a případně doporučená tour.

Co si vzít na sebe
Na auroru se hlavně čeká a čekání v mrazu je nemilosrdné. Tohle je věc, kterou lidi podceňují nejčastěji ze všeho.
Kolik stupňů opravdu čekat
Na pobřeží nejsou zimy tak extrémní, jak by se od místa daleko za polárním kruhem čekalo. Ohřívá ho Golfský proud, tedy teplý mořský proud, který sem táhne vodu až od Mexického zálivu. Průměrné lednové maximum se drží kolem nuly a noční minima se pohybují okolo −10 °C. Jakmile se ale vydáš do vnitrozemí, je to jiná písnička a teploty tam padají mnohem níž, takže se klidně může stát, že bude −30 °C. Za jasné oblohy, tedy přesně tehdy, když je aurora nejlíp vidět, bývá nejchladněji.
Zrádné navíc není jenom absolutní číslo. Zrádná je kombinace vlhkého vzduchu od moře, větru a toho, že 2 hodiny stojíš bez pohybu u stativu. -5 °C s větrem na otevřeném fjordu ti dá zabrat víc než čekáš a pocitová teplota bude tak −15 °C. Nejlepší vodítko proto není teploměr, ale to, jak dlouho budeš stát na jednom místě a kam vlastně jedeš.
Vrstvení odspoda nahoru
Základ je klasické trojvrstvé oblečení a jedno zlaté pravidlo, bavlna ne. Nasákne vlhkost, přestane hřát a už neuschne. Jako základní vrstva funguje nejlépe merino nebo kvalitní syntetika, na to přijde fleece nebo lehká prošívaná péřová bunda, a navrch pořádně teplá zimní bunda, ne jenom tenká nepromokavá. Zimní kalhoty se vyplatí stejně jako pořádná čepice a nákrčník, který si můžeš přetáhnout přes obličej.
Nohy promrznou první a nejdřív ti zkazí náladu. Zimní boty se vyplatí brát s pořádnou izolací a klidně o číslo větší, aby se vešla i pořádně silná ponožka a zůstal prostor pro vzduch, protože sešněrovaná noha v těsné botě prochladne mnohem rychleji. K tomu nesmeky, protože led můžeš očekávat úplně všude.
U rukavic se mi osvědčilo dvojvrstvé řešení, tedy tenké vnitřní rukavice, ve kterých dokážeš ovládat foťák, a přes ně teplé palčáky, které sundáš jen na tu chvíli, kdy něco přenastavuješ. Popravdě se ale na pobřeží často dá fotit i bez nich, protože když se teplota drží kolem nuly a nefouká, tak to vydržíš a máš mnohem lepší kontrolu nad ovládáním. Ve vnitrozemí a v tuhém mrazu už to je jiná písnička.
Termosku s čajem nebo vývarem, protože se dají pít celý večer a káva po delším čekání už tolik nesedí. Něco kalorického do kapsy, ořechy, sušenky nebo čokoládu, protože tělo v mrazu spálí mnohem víc, než čekáš. Čelovku s červeným režimem, náhradní baterie do foťáku a nesmeky na boty. S alkoholem to radši nezkoušej. Na chvíli tě zahřeje, protože roztáhne cévy, ale tělo pak ztrácí teplo rychleji, než by ti bylo milé.

Jak auroru vyfotit
Focení aurory není složité, ale je potřeba chápat základní souvislosti, jako clonu, ISO, čas závěrky a manuální ostření.
Objektiv se vyplatí co nejsvětlejší a širokoúhlý, ohnisko někde mezi 14 a 24 mm a světelnost f/2,8 nebo světelnější. Čím víc světla objektiv propustí, tím kratší čas si můžeš dovolit, a kratší čas znamená ostřejší strukturu aurory. Stativ musí být pevný, protože na pobřeží často fouká a lehký cestovní stativ ti může ve větru vibrovat.
Ostření nastav ručně. Nejjistější je zaostřit na jasnou hvězdu nebo na vzdálené světlo a pak už s kroužkem nehýbat. Automatika ve tmě nebude fungovat.
Jako výchozí bod, od kterého se dá odpíchnout, funguje ISO okolo 1600 až 3200, clona naplno otevřená a čas mezi 2 a 5 sekundami. Když je aurora slabá, delší čas pomůže. Když se rozjede a začne se rychle pohybovat, naopak se vyplatí ho zkrátit, jinak z ní bude jenom zelená šmouha. Fotit se vyplatí do RAW, protože v úpravě fotek pak máš mnohem víc prostoru.
Baterie se hodí nosit v teple u těla, protože v mrazu jim dramaticky klesá výdrž a dvě záložní jsou minimum. Vyplatí se je mít ve vnitřní kapse bundy, ne v batohu.
Foťák si ideálně nastav ještě v teple, než vyrazíš ven. Venku s promrzlýma rukama a v úplné tmě je hledání položek v menu nekonečné a obvykle při něm oslníš všechny okolo. Pokud fotíš s filtry, na noční focení je sundej, každá další vrstva skla ti bere světlo.

Jak to chodí na zimních silnicích
Tady je namístě upřímnost. Za dvě sezóny jsem nesčetněkrát viděl auto v příkopu, a nebyli to jenom turisté v pronajatém autě, skončily tam i vozy profesionálních tour operátorů, které řídili zkušení řidiči zvyklí na tamní podmínky.
Silnice v okolí Tromsø bývají v zimě namrzlé nebo pod vrstvou sněhu, často bez svodidel a s prudkým srázem hned vedle krajnice. K tomu se přidává tma, protože veřejné osvětlení mimo město prakticky neexistuje. Zimní pneumatiky jsou v Norsku v tomhle období povinné, takže se vyplatí si u půjčovny ověřit, že je auto opravdu má, ideálně je mít auto, které má pneumatiky s ocelovými hroty, to je na severu Norska naprosto běžná věc.
Na těchhle silnicích se vyplatí jezdit výrazně pomaleji, než normálně, a brzdit s velkou rezervou. Nejde o konkrétní rychlost, jde o to nechat si všude dvojnásobek prostoru, než na jaký jsi zvyklý. Aktuální stav vozovek hlásí norská silniční správa na svém webu Statens Vegvesen a před výjezdem se to opravdu vyplatí zkontrolovat. V autě se hodí mít deku, škrabku, lopatku, čelovku a plnou termosku, protože pokud někde uvízneš, může trvat hodiny, než se k tobě někdo dostane.
A i když se aurora rozjede přesně ve chvíli, kdy jsi na cestě, tak vždy dojeď na pořádné místo, kde se dá bezpečně zaparkovat. Zastavení na krajnici v zatáčce je tady jedna z nejčastějších příčin nehod, protože tě další auto uvidí až v momentě, kdy je pozdě.

Když na místě nejsi sám
Tohle se v článcích o lovu polárních září skoro nepíše a přitom je to věc, která dělá největší rozdíl v tom, jestli si tu noc užijí i ostatní.
Na dobrých místech většinou nejsi sám, a protože všichni okolo mají oči přivyklé tmě, jedno rozsvícení světel od auta nebo čelovky dokáže zkazit moment úplně všem.
Světla v autě se proto musí zhasnout okamžitě, jak zastavíš, ideálně ještě než vypneš motor. Čelovka se hodí používat co nejméně, a když ji potřebuješ, tak v červeném režimu a namířenou dolů k zemi. Ticho je při lovu polárních září půlka celého zážitku, takže prosím ztlum svůj hlas i hudbu v autě.
Pokud uvidíš, že se někdo chová neohleduplně k ostatním lidem, tak ho neváhej konfrontovat a požádat o slušné chování a respekt k ostatním.

Nejčastější chyba: lidi to zabalí příliš brzo
Aurora nefunguje na objednávku. Přichází ve vlnách, mezi kterými bývá klid, a klidně se stane, že čekáš přes 3 hodiny. Spousta lidí to zabalí přesně 5 minut předtím, než se to rozjede.
Trpělivost je tady stejně důležitá jako celá příprava a ve většině případů se vyplatí. Proto je taky dobré počítat s víc než jednou nocí. Jedna noc je sázka na počasí, tři noci jsou plán.
Tromsø není levné a počasí ti tam nikdo zaručit nedokáže. Přesto bych ho doporučil každému, kdo chce polární záři zažít. Když se vše sejde, tak stojíš pod oblohou, která se rozzáří, světlo se pohybuje, a chvíli nevíš, co říct. Ten magický okamžik za všechnu tu přípravu a námahu rozhodně stojí.
Doufám, že ti tento článek pomohl srovnat si představy o Tromsø, a že se ti tvá vlastní cesta bude plánovat lépe, lovu zdar!

Časté otázky
Jaké KP potřebuju, abych v Tromsø viděl polární záři?
Nízké KP tady stačí. Tromsø leží přímo pod aurorálním ovalem, takže parádní show zažiješ i při KP 1 nebo 2. Vysoké KP je důležité až v jižnějších zeměpisných šířkách.
Kdy je v Tromsø nejlepší šance na polární záři?
Sezóna trvá od začátku září do začátku dubna. Nejlepší poměr mezi tmou, počasím a klidem najdeš ve druhé polovině září a na začátku října, nebo na přelomu února a března.
Kolik nocí si mám na Tromsø vyhradit?
Počítej alespoň se třemi. Jedna noc je sázka na počasí, tři noci dávají reálnou šanci polární záři spatřit.
Jak dlouho se na auroru čeká?
Někdy je na obloze celou noc, jindy si počkáš klidně přes 3 hodiny. Přichází ve vlnách a mezi nimi bývá delší klid, takže trpělivost je stejně důležitá jako příprava.
Jaká je v Tromsø v zimě teplota?
Na pobřeží se drží kolem −5 °C, protože ho ohřívá Golfský proud. Ve vnitrozemí ale teploty padají výrazně níž a můžeš narazit i na −30 °C.
Dá se aurora lovit bez auta?
Jde to hůř, protože klíčem je možnost odjet za jasnou oblohou. Bez auta dává větší smysl jet s průvodcem, který přesun vyřeší za tebe.
Je vidět polární záře i z centra Tromsø?
Silnou auroru zahlédneš i ve městě, ale světelné znečištění ti sebere ten magický zážitek. Pár kilometrů za městem udělá obrovský rozdíl.
Chystám se do Tromsø vracet
Přihlas se k odběru newsletteru a dozvíš se první, až vypíšu termín.
Chci vědět o termínu