Průvodce Nový Zéland: Vše co potřebuješ vědět!

Nový Zéland. Možná si ho představuješ jako jeden velký národní park s ovcemi a kulisami pro trilogii Pán prstenů. Nový Zéland tvoří dva hlavní ostrovy, dohromady třikrát větší než Česko, žije na nich zhruba pět a půl milionu lidí a mezi dvěma sousedními zastávkami klidně strávíš půl dne za volantem. Přesně tohle většina lidí zjistí až na místě, a pak jim z třítýdenní cesty zbydou jen vzpomínky na nekonečné hodiny za volantem.

Tenhle průvodce ti dá dohromady to podstatné. Kdy vyrazit, jak se tam dostat, jak se v zemi pohybovat, kolik utratíš za běžný den a celou dovolenou a co si opravdu nenechat ujít. Všechna čísla a pravidla jsem ověřoval v červenci 2026, protože na Novém Zélandu se v posledních letech změnila spousta věcí, od poplatků přes rezervace až po přístup na některá známá místa.

⚡ Rychlá odpověď

Na Nový Zéland se z Česka létá s jedním až třemi přestupy a cesta zabere přes 30 hodin, takže si na celou cestu vyhraď minimálně 3 týdny. Nejlepší poměr počasí, cen a klidu nabízí březen až duben a říjen až listopad, a kvůli kvetoucím lupinám se vyplatí zvážit i začátek prosince. Češi vízum nepotřebují, ale platí se NZeTA a turistický poplatek IVL, dohromady zhruba 1 500 Kč. Vstup do národních parků je zdarma, platí se ale parkování na několika nejnavštěvovanějších místech, chaty na vícedenních trecích a komerční atrakce. Reálný denní rozpočet vychází na 110 až 140 NZD u úsporné cesty dodávkou ve dvou a na 220 až 280 NZD, když občas přespíš v chatce a zajdeš na jídlo. Třítýdenní cesta včetně letenky vyjde nejúsporněji zhruba na 80 000 Kč, v pohodlnější verzi na 110 000 až 130 000 Kč na osobu.

Jak si Nový Zéland vůbec představit

První věc, kterou je dobré si srovnat v hlavě, je měřítko. Jižní ostrov má 150 437 km², což je skoro dvojnásobek rozlohy Česka, ale žije na něm jen okolo 1,26 milionu lidí. To je zhruba tolik, kolik jich žije v Praze. Severní ostrov je menší, 113 729 km², zato tam bydlí přes čtyři miliony lidí a je znatelně civilizovanější. Od severu k jihu měří země asi 1 600 kilometrů a v nejširším místě 400 kilometrů.

Praktický dopad je jednoduchý. Dálnice na Novém Zélandu prakticky neexistují, s výjimkou okolí Aucklandu, Wellingtonu a Christchurche. I hlavní tahy jsou obyčejné dvouproudé silnice, které se kroutí kolem pobřeží a přes horské průsmyky. Novozélandská silniční správa dokonce vede kampaň, která turisty upozorňuje, že jim cesta potrvá déle, než čekají. Při řízení počítej s průměrnou rychlostí kolem 60 kilometrů v hodině, možná i méně. Na hlavních tazích mezi většími městy se dá jet svižněji, ale jakmile zajedeš do hor nebo na klikaté pobřežní silnice, průměr spadne rychle.

Je tady ještě jedna věc, na kterou se musíš připravit už doma. Na Novém Zélandu se jezdí vlevo. První hodina je zvláštní, druhá už je v pohodě a po dni si na to zvykneš úplně, teda až na ovládání blinkrů a stěračů, já jsem je používal naopak i po roce... Zrádné jsou hlavně situace, kdy na řízení nemyslíš, jako je odbočování na prázdné křižovatce, kruhové objezdy, kterými se jezdí po směru hodinových ručiček, a hlavně první ranní výjezd na cestu, vždycky se dívej doleva. Vyplatí se naplánovat si první den kratší a nesedat za volant hned po příletu, protože po třicetihodinové cestě je únava větší nepřítel než levá strana.

Poslední řádek stojí za pozornost, protože vzdušnou čarou je to z Wanaky k Mount Cook necelých 50 kilometrů. Jenže mezi nimi stojí Jižní Alpy a objíždí se přes horský průsmyk Lindis Pass. Tohle se opakuje po celé zemi a je to hlavní důvod, proč občas nestihneš co jsi měl v plánu.

Kdy na Nový Zéland vyrazit

Nový Zéland leží na jižní polokouli, takže roční období jsou obrácená. Léto trvá od prosince do února, podzim od března do května, zima od června do srpna a jaro od září do listopadu.

Prosinec až únor je hlavní sezóna. Nejdelší dny, nejteplejší voda, nejlepší přístupnost horských tras. Zároveň jsou ceny ubytování i půjčoven zhruba dvojnásobné, trajekt mezi ostrovy se vyprodává a od Vánoc do půlky ledna mají volno i sami Novozélanďané, takže konkurence o místo v kempu je největší za celý rok.

Březen až duben a říjen až listopad jsou podle mě nejlepší kompromis. Na Jižním ostrově bývá statisticky nejklidnější počasí právě na podzim, jezera jsou nejtišší, v okolí Wanaky a Arrowtownu se okolí barví do podzimních barev a ceny padají o 30 až 40 %. Světla je pořád dost, horské cesty ještě nejsou zavřené a na vrcholcích hor se stále objevuje sníh.

Červen až srpen je zima. Vše je levnější, je tam minimum turistů a sníh na horách. Dny jsou krátké a chladné, spousta horských cest je neprůjezdných. Obecně bych cestu v tomto termínu nedoporučoval.

Lupiny: jeden termín, který stojí za to hlídat

Jestli je něco, kvůli čemu bych termín posunul, jsou to lupiny. Fialové, růžové a modré květiny, které rostou v celých polích podél jezer v oblasti Mackenzie, jsou ve skutečnosti zavlečené rostliny a Novozélanďané je nemají zrovna v lásce. Při pohledu na kvetoucí břeh jezera Pukaki s pohořím Aoraki v pozadí je ti to ale úplně jedno, protože ty scenérie jsou jako z pohádky.

Kvetou zhruba od konce listopadu do konce prosince a vrchol bývá nejčastěji začátkem prosince. Přesný termín se ale rok od roku liší podle toho, jaké bylo jaro. Teplé jaro znamená dřívější a rychlejší odkvétání, chladnější jaro naopak posune vrchol až do půlky prosince. Za pozornost to stojí i proto, že první polovina prosince je ještě před vánočním náporem. Ceny sice už rostou, ale pořád nejsou na lednovém maximu a horské trasy už jsou přístupné.

Jak se na Nový Zéland dostat

Přímý let z Evropy neexistuje, takže se počítá s jedním až třemi přestupy. Nejrychlejší varianty z Prahy do Aucklandu trvají zhruba 32 hodin, z toho je kolem 24 hodin čistý let. Vzdálenost je necelých 18 000 kilometrů. Nejčastěji se přestupuje v Dauhá s Qatar Airways, v Dubaji s Emirates, v Istanbulu s Turkish Airlines, ale také v Singapuru nebo Kuala Lumpur.

Ceny letenek k červenci 2026: běžná zpáteční letenka z Prahy do Aucklandu vychází v mezisezóně na 29 000 až 38 000 Kč, v prosinci, lednu a v červenci klidně na 45 000 až 50 000 Kč. Nejlevnější měsíce na odlet jsou dlouhodobě květen, červen a listopad. Když se objeví akce, dá se letenka koupit i pod dvacet tisíc, ale to je otázka trpělivosti a hlídání.

Odlet z Vídně bývá o tři až pět tisíc levnější než z Prahy a u novozélandských tras se to potvrzuje docela spolehlivě. Než letenky koupíš, srovnej si vždy obě varianty.

Češi na Nový Zéland vízum nepotřebují, ale musí si vyřídit NZeTA, tedy elektronickou cestovní autorizaci. Přes mobilní aplikaci stojí 17 NZD, přes web 23 NZD, platí 2 roky, a to na neomezený počet vstupů. Ve stejné žádosti se platí i IVL, což je turistický poplatek na ochranu přírody, a ten je od října 2024 ve výši 100 NZD, tedy zhruba 1 230 Kč. Do té doby se platilo 35 NZD, takže když někde narazíš na tuhle částku, je to údaj z doby před zdražením. Vyřízení obvykle trvá pár minut, ale oficiálně se počítá až se 72 hodinami, takže to nenechávej na den před odletem.

Ještě dvě věci, které řeší málokdo. První z nich je řidičák. Český průkaz není v angličtině, takže k němu potřebuješ buď mezinárodní řidičský průkaz, nebo ověřený překlad. Za řízení bez něj hrozí pokuta 400 NZD a zabavení auta, ale hlavně ti přestane platit pojištění. Druhá věc, která mnoho lidí nemile překvapí, je biosekurita, Nový Zéland má nejpřísnější hraniční kontrolu na světě a za nepřiznané potraviny dostaneš okamžitou pokutu 400 NZD, i když jde jen o zapomenutý sendvič v batohu. Přiznat cokoliv je zdarma, nepřiznat to stojí skoro 5 000 Kč. Turistické boty musíš mít čisté, bez zbytků hlíny, jinak je na letišti budeš muset vyčistit, nebo ti je rovnou zabaví.

Jak se po Novém Zélandu pohybovat

Většina lidí volí mezi třemi variantami a rozdíl mezi nimi není jen v ceně, ale hlavně v tom, jakou budeš mít na cestě svobodu.

Auto plus ubytování je nejpohodlnější a v mimosezóně nejlevnější. Mimo sezónu se malé auto dá sehnat za 20 až 30 NZD za den, ve špičce vyjde na 60 až 150 NZD.

Campervan je klasika, a to ne bezdůvodně, umožní ti být kdykoli v podstatě kdekoli, a to je obrovská přidaná hodnota vykoupená nižším komfortem. Dvoulůžková dodávka stojí mimo sezónu 60 až 85 NZD za den, v hlavní sezóně se přehoupne přes 200 NZD. K tomu si připočti pojištění a snížení spoluúčasti, protože bez něj bývá spoluúčast klidně 3000 až 7000 NZD. Jak to funguje v praxi, kde se dá legálně spát zdarma a co všechno se vejde do dodávky, na to mám samostatný článek o Novém Zélandu v obytné dodávce.

Autobus dává smysl, když nechceš řídit. Společnost InterCity prodává lístek FlexiPass, tedy předplacené hodiny jízdy s roční platností, a je v něm zahrnutý i trajekt mezi ostrovy. 10 hodin stojí 140 NZD, 80 hodin kolem 640 NZD. Pokud zvolíš autobusovou dopravu tak absolutně ztrácíš volnost pohybu a flexibilitu a tento způsob dopravy bych absolutně nedoporučoval.

Je tady ještě jedna možnost, o které ví málokdo. Relokace vozidel. Po jednosměrných pronájmech potřebují půjčovny dostat auta a dodávky zpátky na hlavní pobočky, a tak je nabízejí za symbolickou cenu, typicky 1 NZD za den. Bývá v tom zahrnutá plná nádrž a u tras přes průliv i trajekt zdarma. Typicky jde o trasy z Christchurch do Aucklandu na 10 dní nebo z Queenstownu do Christchurch na 2 až 6 dní. Háček je zásadní, nabídky se objevují 1 až 2 týdny předem, trasa i směr jsou dané a každý den navíc stojí kolem 100 NZD. Když jsi opravdu flexibilní, ušetří ti to i 15 000 až 30 000 Kč z celkových nákladů. Když máš koupené letenky na pevné datum, tak s touto variantou vůbec nepočítej.

Freedom camping a zelená nálepka

Volné kempování na Novém Zélandu pořád existuje, ale od 7. června 2026 platí už jen takzvaný zelený warrant (zelená nálepka v zadní části auta). Modré nálepky vypršely a přechodné období definitivně skončilo.

Zelený warrant vyžaduje pevně zabudovanou toaletu použitelnou uvnitř vozu. Přenosné chemické WC už nestačí, a to je hlavní změna oproti tomu, jak systém fungoval dřív. K tomu nádrž na čistou vodu, nádrž na šedou vodu, dřez, který do ní odtéká, a uzavíratelnou nádobu na odpadky. Pokuta za kempování v necertifikovaném voze je 400 NZD, za nevystavenou nálepku 200 NZD a za vylití odpadu mimo určené místo 800 NZD. Při rezervaci dodávky si výslovně ověř, že má platný zelený warrant. Nejlevnější dvoulůžkové dodávky ho často nemají a ty pak legálně nemůžeš kempovat mimo certifikované kempy.

Trajekt mezi ostrovy

Mezi Wellingtonem a Pictonem jezdí dva dopravci, Interislander a Bluebridge. Plavba trvá zhruba tři a půl hodiny a vede přes Marlborough Sounds, což je samo o sobě zážitek. Pěší pasažér zaplatí 48 až 55 NZD, auto 120 až 135 NZD a campervan 195 až 290 NZD.

Ještě jedna důležitá věc pro rok 2026. Interislander vyřadil v srpnu 2025 jeden trajekt a momentálně používá jen dva trajekty. Dodávka dalších trajektů se čeká až koncem dekády. Kapacita pro vozidla je proto napjatější než dřív. Trajekt mezi ostrovy rezervuj 6 až 8 týdnů předem, pokud plánuješ přijet v hlavní sezóně tak klidně 3 měsíce předem.

Tankování a signál

Benzín stojí kolem 3 NZD za litr a nafta je o něco levnější, jenže u ní se navíc platí silniční poplatek RUC ve výši 76 NZD za 1 000 kilometrů. Po přepočtu tak nafta vyjde dráž než benzín, což je přesně naopak, než na co jsme zvyklí. Rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší pumpou ve stejném městě běžně dělá čtyřicet centů na litru, takže se vyplatí mít v mobilu aplikaci Gaspy.

Na Jižním ostrově tankuj vždycky na půlce nádrže. Přejezdy jsou tam dlouhé a často mezi jednotlivými městečky není vůbec nic, natož benzínová stanice.

Pokrytí signálem se navíc udává podle počtu obyvatel, ne podle plochy, takže bez signálu je například cesta ke slavnému fjordu Milford Sound, západní pobřeží mezi městy i většina vnitrozemí. Bezpečnostní prvek do hor proto není mobil, ale půjčená nouzová vysílačka PLB, kterou dostaneš v informačních centrech DOC.

Kde spát a kolik to stojí

Novozélandský systém ubytování je hezky odstupňovaný a dá se v něm dobře pohybovat podle toho, jaký máš rozpočet.

DOC (Department of Conservation) provozuje po celé zemi síť kempů, které bývají na absurdně hezkých místech, a kategorie Basic je zdarma. Roční DOC Campsite Pass stojí 295 NZD, což se na 3 týdny nevyplatí. Lepší je platit po nocích.

⚠️ Rozdíl v ceně mezi hlavní sezónou a mimosezónou je brutální. Ubytování, které v dubnu stojí 180 NZD, se v lednu prodává za 350 NZD. V Queenstownu, Wanace a v Mount Cook Village je to nejvýraznější, protože tam prostě nejsou dostatečné kapacity. V Mount Cook Village je jen hrstka ubytování a nic dalšího v okruhu 55 kilometrů, takže se tam rezervuje s velkým předstihem. Nebo se spí ve Twizelu, což bych vlastně doporučil, protože je tam nádherná okolní příroda.

Kolik stojí běžný den

Tohle je otázka, na kterou lidi hledají odpověď nejčastěji, a má dvě části, základní ceny a to, kolik za den reálně utratíš.

Obchody jsou na Novém Zélandu dražší než v Česku, ale ne tak dramaticky, jak se říká. Litr mléka i bochník chleba vyjdou zhruba na 3 NZD, dvanáct vajec na 11 NZD, kilo brambor na 3 NZD a lahvové pivo na 4 NZD. Jsou tam tři hlavní řetězce a rozdíl mezi nimi je měřitelný. Spotřebitelská organizace Consumer NZ srovnávala na jaře 2026 shodný košík a nejlevněji vyšel PAK'nSAVE, zhruba o 6 % pod cenami konkurence s věrnostní kartou a o 13 % bez karty.

💡 Malá rada: PAK'nSAVE najdeš pouze ve velkých městech, takže velký nákup udělej v Christchurch, Queenstownu nebo Nelsonu a vezmi si ho s sebou. Ve vesnických obchodech Four Square zaplatíš za stejný košík zboží skoro dvojnásobek.

V restauraci stojí hlavní chod 25 až 50 NZD, oběd v kavárně 18 až 30 NZD, káva kolem 5 NZD a pinta piva 10 až 14 NZD. Nejlevněji se najíš v asijských takeaway, ve fish and chips, nebo si koupíš masový koláč v pekárně za 6 až 9 NZD. Spropitné se na Novém Zélandu nedává, personál má zákonem danou mzdu. Když ti terminál nabídne procenta, nula je naprosto normální volba.

V korunách to při kurzu okolo 12,3 Kč za 1 NZD dělá zhruba 1 350 až 1 720 Kč denně u úsporné varianty a 2 700 až 3 440 Kč u střední cesty. Pozor na jednu věc, úsporná varianta počítá s cestou ve dvou, protože dodávka, palivo i kemp se dělí. Sólo cestovatel si připočítá 40 až 60 NZD denně navíc.

Celkově za 3 týdny na osobu, včetně letenky, pojištění, poplatků a trajektu, to vychází zhruba na 80 000 Kč v úsporné verzi, 110 000 až 130 000 Kč ve střední a přes 190 000 Kč, když k tomu přidáš vrtulník na ledovec, bungee jumping a všechny placené atrakce.

Vstupy do národních parků a co doopravdy stojí peníze

Tady je dobrá zpráva, kterou spousta lidí nečeká. Novozélandské národní parky nemají vstupné. Vstoupit do chráněného území, dojít k Hooker Lake, zdolat Tongariro Alpine Crossing, vyjít na Roys Peak nebo se projít k vodopádům je zdarma.

Peníze se platí za čtyři jiné věci.

Parkování na nejnavštěvovanějších místech. Tohle je čerstvá změna z konce roku 2025. DOC zavedl placené parkoviště na třech místech, a to Punakaiki, Franz Josef a White Horse Hill pod Mount Cook. Platí se 5 NZD za hodinu, celý den vyjde na 20 NZD a u Mount Cook na 25 NZD. Automaty berou jenom kartu, hotovost ne, a od 1. září 2026 se bezplatná lhůta zkracuje ze 20 minut na 10. Existuje roční celostátní parkovací pas za 60 NZD, který se vyplatí, jakmile navštívíš tři a víc míst s placeným parkováním. V Milford Sound se parkuje zvlášť a dráž, 10 NZD za hodinu do patnácté hodiny a 5 NZD po ní.

Chaty a kempy na Great Walks. Devět vícedenních tras má vlastní rezervační systém a od letošní sezóny i dvojí ceny. Noc na Milford Track stojí Novozélanďana 106 NZD, cizince 152 NZD. Routeburn a Kepler vyjdou na 132 NZD, Abel Tasman na 84 NZD a Tongariro Northern Circuit na 66 NZD. Rezervace na sezónu 2026/27 se otevíraly v polovině května 2026 a Milford s Routeburnem byly vyprodané během několika minut. Pokud čteš tenhle článek a chystáš se na příští sezónu, hlídej si květen 2027.

Komerční atrakce. Tady je přehled toho, na co se lidi ptají nejčastěji.

💡 Než za něco z téhle tabulky zaplatíš plnou cenu, mrkni na Bookme. Je to novozélandský portál, kde operátoři prodávají volné kapacity na plavby, vyhlídkové lety, jeskyně a adrenalinové zážitky se slevou, a u některých aktivit je rozdíl opravdu znatelný. Nejlepší nabídky bývají na termíny pár dní dopředu, takže dává smysl hlídat je průběžně během cesty, ne rezervovat všechno z domova. Háček je v tom, že u nejžádanějších atrakcí ve špičce sleva prostě nebývá, a tam, kde potřebuješ jistotu termínu, se na ni spoléhat nedá.

A čtvrtá věc, která se teprve chystá. V květnu 2026 prošel prvním čtením zákon, který by umožnil zpoplatnit vstup zahraničním návštěvníkům na několika nejnavštěvovanějších místech, konkrétně se mluví o Milford Sound, Aoraki, Cathedral Cove a Tongariro Alpine Crossing. Odhadované částky se pohybují mezi 20 a 50 NZD, Novozélanďané by měli mít vstup nadále zdarma. Zákon zatím neplatí a nejdřívější zavedení se čeká na léto 2027, ale je dobré o tom vědět, když plánuješ delší dobu dopředu.

Co na Novém Zélandu rozhodně nevynechat

Radši méně míst pořádně než třicet položek za sebou, protože právě na tom se novozélandské itineráře nejčastěji lámou.

Jižní ostrov: Aoraki, Tekapo a Mackenzie

Jezera Tekapo a Pukaki mají tu neskutečnou tyrkysovou barvu. Leží uvnitř Aoraki Mackenzie Dark Sky Reserve, což je rezervace tmavé oblohy o rozloze 4 367 km², a je to nejlepší místo v zemi na focení noční oblohy.

💡 Insider tip: slavný kostelík Church of the Good Shepherd se po setmění zamyká a focení uvnitř oplocení je zakázané. Každý snímek kostela pod Mléčnou dráhou, který znáš, vznikl buď před postavením plotu, nebo zvenku plotu, případně na placené povolení za 100 NZD na půl hodiny. Nemá smysl to řešit, protože Peter's Lookout na Mount Cook Road a břeh jezera Pukaki mají stejnou oblohu a nikdo tě odtamtud nevyhodí.

Pod Aoraki/Mount Cook, což je s 3 724 metry nejvyšší hora země, vede Hooker Valley Track. 10 kilometrů tam a zpět, prakticky bez převýšení, tři visuté mosty a na konci ledovcové jezero s krami. Je to jediné místo v zemi, kde tříhodinová procházka po rovině vede přímo pod stěnu vysokou skoro 4 000 metrů. A pozor, 28. července 2026 se otevřel nový visutý most dlouhý 189 metrů, nejdelší v zemi, který nahradil ten původní, zavřený od dubna 2025 kvůli erozi břehu. Trasa je tedy zase celá průchozí.

Klidnější alternativa hned vedle je Tasman Lake, kde plují kry a ráno tam skoro nikdo není.

Jižní ostrov: Fiordland a Milford Road

Milford Sound je nejfotografovanější místo v zemi a zaslouženě. Zároveň je to místo, kde se dělá největší plánovací chyba, o které píšu níž. Tady jen to podstatné. Samotná silnice je stejná atrakce jako fjord. Eglinton Valley, Mirror Lakes, Lake Gunn, Key Summit, Lake Marian, Homer Tunnel a The Chasm jsou zastávky, které stojí za to, a právě kvůli nim se na cestu má vyhradit celý den nebo ještě lépe 2 dny.

Zásadní věc, kterou většina lidí neví. V Milfordu spadne asi 6 750 milimetrů srážek ročně a to je normální stav, ne smůla. Christchurch má 648 milimetrů. Když v Milfordu prší, spustí se po stěnách hor stovky dočasných vodopádů a fjord vypadá desetkrát líp než za slunečna. Neruš cestu kvůli předpovědi.

Klidnější alternativa je Doubtful Sound, desetkrát větší a bez silničního přístupu. Jede se tam lodí přes jezero Manapouri a autobusem přes Wilmot Pass. Lodě uprostřed fjordu vypnou motory a je tam atmosféra, jako bys byl doslova na konci světa.

Jižní ostrov: Wanaka, Queenstown a západní pobřeží

Roys Peak nad Wanakou měří 1 578 metrů a stezka na vrchol má 1 228 metrů převýšení, ale ta slavná vyhlídka je zhruba ve třech čtvrtinách cesty, ne na vrcholu. Je to jeden z nejkrásnějších výstupů, jaké jsem kdy absolvoval, a přiznám se, že k němu mám osobní vztah, protože právě tam jsem požádal svou ženu o ruku. Šli jsme těsně předtím, než trasu zavřeli kvůli rodícím se jehňatům a zhruba od poloviny už bylo všechno pod sněhem.

Trasa vede přes soukromé pastviny a na několik týdnů se zavírá v době, kdy se na nich rodí jehňata, zpravidla od začátku října do půlky listopadu. Přesné datum se každý rok liší, tak si ho včas ověř. V létě se na tom slavném hřebeni na focení opravdu stojí fronta. Jako náhradu doporučuji Isthmus Peak, je to dobrá alternativa se zlomkem lidí, ale Roys Peak je podle mě ještě o kousek krásnější.

Silnice do Glenorchy je nejkrásnější cesta v okolí Queenstownu. 46 kilometrů podél jezera Wakatipu, vyhlídka Bennetts Bluff a za Glenorchy další cesta, tentokrát štěrková do údolí Paradise, kde se točil Isengard a Lothlórien z trilogie Pán Prstenů. Většina cestovatelů si na to vyhradí 2 až 3 hodiny. Dej tomu alespoň půl dne. Pokud máš rád turistiku, tak vřele doporučuji vyrazit k ledovci Earnslaw burn. Je to poměrně náročný hike (26 km tam a zpět s celkovým převýšením okolo 900 m), takže to chce, alespoň základní fyzickou kondici, ale výhled, který na konci uvidíš je něco neskutečného. Na tento hike si vyhraď celý den, pokud máš více času tak se dá kempovat přímo pod ledovcem, je to jedinečný zážitek, který bych určitě doporučil.

Na západním pobřeží platí jedna nepříjemná pravda, k ledovcům Franz Josef a Fox už se pěšky na led nedostaneš. Oba ledovce ustoupily o kilometry a obě stezky končí na vyhlídce hodně daleko od ledu. Jediná cesta na led je vrtulník za 400 až 600 NZD, a let se kvůli počasí ruší v létě ve 20 až 30 % případů a v zimě klidně v polovině. Počítej s tím a neplánuj si to jako jistotu.

Zato Lake Matheson je za mě jedno z nejhezčích míst na celém Jižním ostrově a je zdarma. Čtyřicetiminutový okruh kolem jezírka s vodou tak tmavou, že je skoro černá, protože ji barví látky uvolněné z okolního pralesa. Za bezvětří se v ní zrcadlí Mount Cook i Mount Tasman.

Na tenhle snímek jsem tam ale musel jít čtyřikrát. Třikrát byly hory schované v mracích nebo zrovna pršelo a odešel jsem s prázdnou. Ta legendární fotka, kterou znáš ze sociálních sítí, není o tom, že tam dojdeš, ale o tom, jestli máš štěstí na počasí. Co se dá udělat pro to, aby ti to vyšlo? Jdi na východ slunce, protože hladina je nejklidnější brzy ráno, než se zvedne vítr, a počítej s více než jedním pokusem. Nejlepší vyhlídky jsou navíc až na konci okruhu, takže vyraz s rezervou, ať tam nedorazíš pozdě.

Severní ostrov: Tongariro, Rotorua, Hobitín a poloostrov Coromandel

Tongariro Alpine Crossing měří 20 km a vede přes aktivní sopečné pole. Slavnější denní trek na Novém Zélandu neexistuje. Chůze je zdarma, ale je tu několik věcí, které je potřeba vyřešit dopředu. Od roku 2023 je povinná bezplatná rezervace. Po požárech v listopadu 2025, které spálily skoro 3 000 hektarů, platí na parkovišti Mangatepopo čtyřhodinový limit, takže tam auto na celodenní trek nenecháš. Nejlepší řešení je zaparkovat na Ketetahi na konci trasy a nechat se odvézt na start, což stojí 78 NZD i s parkováním. Na Ngāuruhoe, tedy filmovou Horu osudu, se dnes nechodí. Není to oficiální trasa, je to sypká suť a hlavně místní kmeny žádají, aby na ni lidé nechodili, protože je to posvátná hora. Z cesty kolem ní ji stejně uvidíš celou a ten pohled je působivější než výhled z ní.

Rotorua je geotermální srdce ostrova a dá se udělat draze i levně. Geotermální park Wai-O-Tapu s Champagne Pool stojí kolem 50 NZD. Park Te Puia přidává maorskou kulturu. Ale Kuirau Park přímo ve městě je zdarma, má bublající bahenní jezírka a bezplatné termální koupele na nohy.

💡 Insider tip do Wai-O-Tapu: gejzír Lady Knox v deset patnáct není přírodní úkaz. Spouští se mýdlem a je na úplně jiném místě než hlavní park. Nechoď tam. Přijeď místo toho v deset patnáct do hlavního parku, protože v tu chvíli je celý autobusový nápor u gejzíru a lávka kolem Champagne Pool je na chvíli prázdná.

Zbytek Severního ostrova ve zkratce. Hobitín není potřeba představovat a prohlídka stojí 130 NZD, ale je to řízená prohlídka v pevném tempu, takže na focení se stativem zapomeň. Cathedral Cove slavná pláž s průchozí jeskyní je po opakovaných uzavírkách od roku 2023 zase otevřená, ale DOC ji po každém větším dešti automaticky zavírá, tak se ráno v den výletu podívej na jeho web. A Hot Water Beach funguje jen 2 hodiny kolem odlivu, jinak je horký pramen pod hladinou moře a není tam vůbec nic. Obě místa se nachází na poloostrově Coromandel a pokud máš více času, tak doporučuji prozkoumat hlavně jeho východní pobřeží, je to takový skrytý klenot a Novozélanďané tam rádi jezdí na prázdniny. Najdeš tam především písečné pláže vhodné ke koupání, ideální místo pokud chceš zpomalit.

Severní ostrov: Taranaki a jezírko Pouākai

Kdybych měl ze Severního ostrova vybrat jedno jediné místo, bylo by to okolí hory Taranaki. Skoro dokonalý sopečný kužel, který stojí osamocen v prostoru a nemá kolem sebe žádné jiné hory. Odraz Taranaki v jezírku Pouākai Tarns je jeden z nejznámějších krajinářských snímků celé země a stojí za to si kvůli němu trochu zajet z hlavní trasy.

Nahoru vede Mangorei Track, zhruba 6 kilometrů a 2,5 až 3 hodiny do kopce, dolů 2. Je to poctivé stoupání po schodech a kořenech, ale technicky nic těžkého.

Háček je stejný jako u Lake Matheson a je potřeba ho zmínit. Taranaki je většinu dní v roce v mracích a odraz funguje jen za bezvětří a z jednoho konkrétního nízkého úhlu, protože „jezírko" je ve skutečnosti malá tůňka. Vyjít nahoru a zase dolů v jeden den znamená vsadit všechno na jednu kartu. Kdo to myslí vážně, rezervuje si Pouākai Hut, přespí nahoře a zkusí to večer i ráno. A kdo chce odraz Taranaki bez výstupu, má ještě jednu možnost, Lake Mangamahoe kousek od New Plymouth, kam se dá dojet autem a kde odraz funguje ráno i večer.

Jak si trasu poskládat, ať nestrávíš dovolenou za volantem

Tři nejčastější chyby a co s nimi.

První je Milford Sound jako jednodenní výlet z Queenstownu. Je to skoro 600 km tam a zpět, tedy zhruba 4 hodiny za volantem každým směrem, a k tomu 2 hodiny na lodi. Pokud pojedeš tímto způsobem, tak na místo dorazíš mezi desátou a jednou, tedy přesně v okně, kdy tam budou všechny turistické autobusy a světlo je nejhorší. DOC sám doporučuje přespat v Te Anau, odkud je to 120 km a zhruba 2 hodiny jízdy. Den pak využiješ na maximum, stihneš také všechny zastávky a můžeš si naplánovat ranní nebo pozdně odpolední plavbu, kdy je na lodi poloviční počet lidí.

Druhá chyba je obecně moc řízení. Pokud vyrazíš na Zéland na 3 týdny a volíš auto místo obytné dodávky, tak si neplánuj každou noc na jiném místě, ranní balení a večerní vybalování ti zabere hodinu až dvě každý den a je to znatelné zdržení, proto si strategicky vyber místa, kde se ubytuješ, a spi tam dvě nebo tři noci a dělej výlety po okolí. Další dobré pravidlo zní, maximálně 4 hodiny za volantem v den, kdy chceš ještě něco dělat.

Třetí chyba je podcenění západního pobřeží. Z Nelsonu do Fox Glacier je to 7 hodin, z Fox Glacier do Wanaky přes Haast Pass další 4 a objížďka neexistuje. Prší tam skoro pořád a lety na ledovec se ruší běžně. Dej západnímu pobřeží tři noci, ne jednu.

A pak jedna věc, kterou bych rád řekl úplně na rovinu. Na Nový Zéland si vyhraď minimálně 3 týdny. Samotná cesta tam a zpět zabere víc než 2 dny a k tomu si připočti pár dní, než se srovnáš s časovým posunem. Když tohle zohledníš, zbude ti ze 3 týdnů 17 použitelných dní na zemi, která je třikrát větší než Česko. Letíš přes půl světa a byla by škoda to celé vidět jen přes okno auta. 3 týdny znamenají, že se dají projet oba ostrovy, přičemž Jižní by měl dostat zhruba 13 dní.

Když máš opravdu jen 2 týdny a víc času si nemůžeš dovolit, věnuj ty 2 týdny jen Jižnímu ostrovu, ideálně s příletem do Christchurch a odletem z Queenstownu. Severní ostrov si nech na příště, protože si zaslouží svůj vlastní čas.

Pokud si to můžeš dovolit, tak si v ideálním případě vyhraď na Nový Zéland 2 měsíce, to ti umožní zemi opravdu poznat, procestovat ji celou v pohodovém tempu a věř mi, že na to jen tak nezapomeneš. Pravděpodobně tam poletíš jen jednou v životě, tak si to pořádně užij!

Focení na Novém Zélandu

Nový Zéland je fotografický ráj a není v tom ani kousek nadsázky. Ledovcová jezera, fjordy, sopky, pralesy a pobřeží, které vypadá jinak každých 50 kilometrů. Krajinářských míst je tam takové množství, že problém není, co fotit, ale kdy u toho být.

Plán ti tam totiž bude přepisovat počasí a štěstí v tom bude hrát obrovskou roli. Počítej proto s časovou rezervou a nespoléhej na to, že ti to vyjde napoprvé.

Přesně kvůli tomuhle jsem si všechna svoje místa z Nového Zélandu sepsal do cestovatelské mapy. Není to jen sada špendlíků. U každého místa je poznámka, kterou bych sám potřeboval mít, když jsem Zéland prozkoumával. Každé místo má svůj podrobný popisek a zásadně ti ulehčí plánování a rozhodování.

Jsou v ní vyhlídky, jezera, vodopády, pobřeží i horské trasy, a vedle slavných míst i ta méně známá, o kterých se běžně nedočteš, ale neubírá jim to na kráse. Mapu si otevřeš v mobilu, funguje offline a dá se podle ní plánovat den přímo na cestě, například když se ráno podíváš z okna a zjistíš, že původní plán ti kvůli počasí nevyjde.

Co si z toho odnést

Nový Zéland není destinace, kterou bys chtěl jen projet a odškrtávat si zastávky. Je to země, kde se vyplatí zpomalit, protože všechno je dál, než to vypadá a krásných míst je tam více než bys čekal.

Pět věcí, které bych si z tohohle článku odnesl jako první:

1. Nejlepší poměr počasí, klidu a ceny je březen až duben a říjen až listopad, ne leden.

2. Počítej s průměrnou rychlostí 60 kilometrů v hodině a podle toho si sestav plán.

3. Vstup do národních parků je zdarma, ale parkování, trajekt a chaty na Great Walks stojí peníze a rezervují se s předstihem.

4. Vyhraď si minimálně 3 týdny a k Milford Sound vyraž z Te Anau, ne z Queenstownu.

5. Freedom camping potřebuje od června 2026 zelený warrant s pevnou toaletou, takže si to u půjčovny ověř písemně.

Doufám, že ti to pomohlo srovnat si Nový Zéland v hlavě a že se ti tvá vlastní cesta bude plánovat lépe.

Časté otázky

Kolik stojí cesta na Nový Zéland z Česka?

Třítýdenní cesta pro jednoho vyjde úsporně zhruba na 80 000 Kč včetně letenky, ve střední variantě na 110 000 až 130 000 Kč. Samotná letenka z Prahy do Aucklandu stojí v mezisezóně 29 000 až 38 000 Kč, k tomu se připočítá NZeTA a poplatek IVL dohromady kolem 1 500 Kč a pojištění.

Potřebuju na Nový Zéland vízum?

Češi vízum nepotřebují a mohou zůstat až 3 měsíce. Vyřídit si ale musí NZeTA za 17 NZD přes aplikaci nebo 23 NZD přes web, platnou 2 roky, a zaplatit turistický poplatek IVL ve výši 100 NZD.

Stačí na Nový Zéland 2 týdny?

Doporučuju vyhradit si minimálně 3 týdny, protože samotná cesta tam a zpět zabere 2 dny a k tomu se přidá časový posun. Když máš jen 2 týdny, jeď jen na Jižní ostrov, ideálně s příletem do Christchurch a odletem z Queenstownu, a Severní si nech na příště.

Můžu na Novém Zélandu volně kempovat?

Ano, ale jen ve vozidle se zeleným warrantem, který od června 2026 vyžaduje pevně zabudovanou toaletu použitelnou uvnitř. Přenosné WC už nestačí a pokuta za porušení je 400 NZD. Pravidla si navíc určuje každá obec zvlášť, takže se řiď aplikací CamperMate a hlavně cedulemi na místě.

Dá se ještě dojít pěšky na ledovce Franz Josef a Fox?

Ne. Oba ledovce ustoupily o kilometry a stezky končí na vyhlídce daleko od ledu. Na led se dostaneš už jen vrtulníkem, a ten se kvůli počasí často ruší.

Můžu na Novém Zélandu létat s dronem?

Na většině známých míst ne. Nesmíš do 4 kilometrů od letiště, nad chráněným územím potřebuješ povolení DOC a v Queenstownu a Wanace to radnice turistům neumožňuje vůbec.

Zdroje a datum kontroly. Všechny ceny a pravidla ověřeny k 29. 7. 2026 z těchto zdrojů: Immigration New Zealand a MBIE pro NZeTA a IVL, Department of Conservation pro kempy, chaty, Great Walks, placené parkování a stav tras, PGDB pro certifikaci vozidel, NZTA pro dopravu a silnice, NIWA pro klima a UV index, Consumer NZ pro srovnání supermarketů, Interislander a InterCity pro dopravu, CAA a QLDC pro drony. Ceny letenek podle momondo a Skyscanner, kurz podle ČNB.